Výstup na Breithorn - 2014

BREITHORN - 4. 164m

-tuž to je kopčisko ve Walliských Alpách. Leží na hranici mezi Talijanskem a Švajcarami v blízkosti Zermattu  a Breuil-Cervinia. Na sever spadá impozantní stěnou široku 2,5 km. Breithorn má pět vrcholků.

 

Po tym nevydařenym germansku zme se potřebovali spravit chuť a bo zme mlsně myslili ešče po jednym kopcu, tak Breithorn pro nás byl jasná aklimatizační volba bo Matterhorn by bolel. Aklimatizacu se nepleť s klimatizaciu. Zima sice budě, i horko místy, aj fukalo ale hlavně šlo o to aby se palica někřivila a srdce tepalo v rytmu mistnich chorálů a zvyklosti.

Cestu z Garmisch zme ku čtvrtečnimu večeru ukončili v městečku Täsch bo do teho Zermatta možetě len s povolenku, zelenym taxikem, kery čudi tajak Mital v nejlepšim, nebo len železnicu. Ráno v 6h volime kolejovu klasiku bo ta i na tym kusku je v lepši formě jak celé ČD a za 16 franků/ cyp tam aj zpět jedem směr do centra města "bez aut". Taxiky ešče chrněly. Krátká procházka městem ku lanovce Matterhorn Express a už nás pěruni ždímu z dalších peněz. "...99 švýcarskejch vole"..zní třesoucím se, zalykavým hlasem od chlupatého kolegy..no ja kurde. Brožury nelhaly a důchodcovsku slevu něuhrajem byť ty děcka z lyžařske školy na parťaka cosik pořvavaly o Yetim a demostrativně odhazovaly lyžaky s lyžami, ale švajcarski něumime, tak zme temu něpřikladali větši pozornost. Chvilu pak aj před vytahovu švajcarku robime, že z me Jedličkův ústav na výletě (jeden z nas napodoboval celu výpravu a druhý temu s deštníkem šéfoval), ale lanovkova děvucha byla neoblomna. Tss, stejně byla škareda tak, že kdybysem ju potkal v noci v lese, tak se zahryznu do stroma a robim větev, takže s dvěma přestupama fičíme bomby směr Klein Matternhorn. Tam zme asi za hoďku a jakesik drobné....

Z lanovky vede fajnově urolbovana cesta eště zparu stovek metrů rovně. Pak zahybame na levu stranu směr prvy štyrtisicovy vrchol Breithorn 4.164 m. Je to taky povinný výstup kvůli aklimatizaci. Abysme se zvykli nemít kyslíka. Před prvym stupanim se navazujeme dle přisné české horolozecke brožury a držíme rozestup tajak bysme mjali tichu domácnost. Na vrcholu stojíme něco po dvuch hodinách. Výstup pohodový po vyšlapané cestě skorem bez žádných trhlin. Ty dou vidět ale mimo cestu. Na vrcholu svačina, foto a iděme dalej po tenkym hřebinku na západní část teho kopčiska. Može se pokračovať na Polux a Castor ale počasí se pomaly kazilo a my věděli, že hlavní vrchol nás teprem čeká. Takže oblukem zpět ku lanovce kaj zme povinně vegetili asi s dalši štyry hoďky abyse ta hromska palica zvykla, že dole dobře, ve výškách ešče líp. Pravda, tep tepal o dušu a palica mjala koncert zběsněných japonských bubeníků, ale inak bylo fajně. Prohlídka ledovca, prohlídka prohlídky, prohlídka vyhlídky, prohlídka sebe a prohlídka tří hodinové fronty na lanovku bo štěstí přeje a jedna strana švajcarům nepremává :/ po nekonečným dodrkotani se zpět do Zermata se to hned valime na vlak. Na nadraži v Täsche robime hygienicku pauzu (ty hajzle tam by zaviděla nejedna hajzlbába z čech) a při šinuti se to ku autu vidíme kemp a u teho buňku s nápisem SHOWER - YES, YOU CAN!! Tuž fajně sprcha, a kurde to se ví, že já možu - no spiše už bysem aj měl bo i ti japonci a hafani za námi ve frontě křivili pyščiska. Fajna sprcha v čistym prostředi se střidavoteplostudenu vodu nás dostala do euforie, ze kere nás probudil jeden pazgřivec z tych taxikařů bo se kasiroval parkovne za kusek štěrku kaj zme bohužel parkovali. Byť cedula pravi Parkovisko tuna - Free, tak sem asi překladačově pomylen a znamená to řidiču buď frý a plať bo my švajcaři!!! Scel sem temu cypovi napnut tak, že jak by ve vzduchu něpotkal pekařa tak by pošel hlady, ale co,mám dovolenu a koněc konců jebat Zermat, no ni. A stejně zme ho natáhli cypa...

Až vyhraju v te Sportce tak se sem určo zase dosmyčim, je tu kaj lazit a ty hory...prostě závist...Možetě projít cele hřebenisko zvané Spaghetti route Monte Rosa či se smyčit na Matterhon..srdíčko zaplesalo :)

Ze Zermattu sme se to namířili směr Les Houches..o tym v dalšim povidani ale jindě...

 

Hááállleuja