Lysa Cup - Visalaje
Ludě drazi zdruw!
Tuž pracovní týden konečně v čudu, a sobotní Lysa Cup tu. Celu noc spim, tajak americke sukrome očko - jednym okem čumim do stropa, druhym robim, že spim a prava ruka pod polštařem znači, že možu byť nebezpečny, len kdybych nežmulal ten šnuptychel papirovy, co tam mám. Konečně ráno. Při pohledu na meteostanicu sem myslel, že ešče spim bo ukazovala -14,5 °C. Pro zicher se otevírám web Lyse a kontroluju jejich meteorologicku žábu a tam - 19°C. Buď jejich ropucha frčí na LSD a robi se z nás cypa tajak ta moja a nebo fakt mrzne. Tuž kdo by temu věřil, když ani né před šesti dny tam bylo +10 °C.
Po hodině rozmrazju auto a s kým inšim jak s kolegu Robinem a jeho raním pozdravem: "Pááne to vám bude", vyrážíme směr Visalaje. Na parkovišťě dojíždíme hodinu před startem, abysme se zahřali kosti. Tuž chvilu hopsame z jedne strany na druhu, chvilama aj přemyšlam čemu sem se nevzal oteplovačky bo ty děcka v pytliku dněska zažiju arktidu, přimrznu jim ty bičíky ku sobě a já tak definitivně přidu o možnosť reprodukce . Po chvilce takeho zahřivaciho skotačeni sem přesvědčen, že sem definitivně roba a ni synek. Kurde pome už! Start a hádejte kolik cypů na něm mělo nesmeky? Jeden!! A co to bylo za cypa? Já!! Samozřejmě sem je měl na guvno a jen mě zdržovaly. Nadal sem se do starych zviřat, co se pasu v polu a lvi to nesu. Já vůl!! No nic, ani ne po kilometru zastavuju a bazmekty sundávám z fajfek. Robin klasicky už kajsik v řiti, honí špicu a já mu tradičně nevidim ani na záda. Kurde to je kosa!! Do hlavy mi šrubuje klasicka věta:"Je ti zima? Tak zrychli cype!!" Šátek co sem se nachystal na krk, že se dám přes pyščisko je nepoužitelny bo urobil kolem krku tvrdu sadrovu neoblomnu chrustu a ani o kusek nejde povytahnut. Čapice na palici je tvrda tajak bych běžel s lyžařsku helmu. Chlupy v nose robija strunový nástroj a s větrem zahraju aj zparu tónů. A řasy na očach sa lepi ku sobě ...misty běžím aj po slepu bo je němožu od sebe rozlepit.
V druhé půli kopce, pro zicher a čistě z bezpečnostnich opatřeni abych vůbec trefil do cíla, ani nemrkám. Dobre na tom, že netřeba ani vody sebu, bo ty rampuchy, co se nám narobily kolem pyščiska slouží jako solidní vodojem...Sjetý letní vzorek na butach tajak použita guma Rosenbergera mi v zavěrečnem stupani robi problemy, ale aj tak se to v cíli značím 58:58 - dvě minuty za Robinem bo synek to dal v čase 56:42. Super, oba pod hodinu a štrvthodiny za vítězem, to se dá kurde..to se dá..
No nic, třa hned běžet zpět bo zima, že aj lední medvědi shaňaju v Češině na targovisku kožuchy.
Příště asi bulám, ale o tym až příště...
háááleluja
