PERUN SKY-MARATHON. 2.5. 2015 ( délka: 41 KM / převýšení: 3195 M )

PERUN SKY-MARATHON.  2.5. 2015  ( délka: 41 KM / převýšení:  3195 M )
https://www.perunmaraton.cz/cz/

Perun sky-marathon

Ano Vážení, to byl on.
Skvostný až hrůzně strašlivý.
Vznešený a zprvu milostivý.
Avšak dominantní a majestátný.
Ano, naplnil mé sny.

Radostný až bolestivý.
S pláčem nám ukázal jak lstivý.
V křeči a krvi oděný.
Hebký a zároveň olověný.
Ano Vážení, to byl on.
Perun sky-marathon.

Těchto pár slov vyjadřuje můj pohled na tento krásný sky-marathon v českých podmínkách.Pořadatelům i počasí patří velké poděkování a obdiv, že připravili úžasnou tvrdou trať, která skrývala veškeré peprnosti horských běhu.Já sám se na ni postavil s pokorou a s prověřením sebe sama. A že se ukáže, jaká byla zimní příprava. Nejen vlastně zimní, ale celoživotní :-)

Klasická předzávodní nervozita a střádání plánu koukáním do stropu místo spánku. Takto týden před závodem utekl rychle a najednou stojíme na startu.
Mlha, mrholení, šutry, kopce a bláto, mí nejbližší přátele na několik následujících hodin. V průběhu závodu jsem se pak ještě skamarádil s banánem se soli. A v této fajné partě jsme se pak pospolu drželi a podporovali během celého závodu. :-)

Závod bych rozdělil do dvou části. Start – Šindelná. A Šindelná – Cíl.

Začátek dle plánu – nepřepálit - jít si své tempo a v druhé půlce zkusit zrychlit. První půlku to fungovalo, do kopce jsem předbíhal a z kopce zase ti co jsem předběhl, předběhli mě. Jediný problém byly křeče v břichu u prvního seběhu, ale po opatrném upuštění správného ventylu přešly. Nahoru i dolů jsem si závod užíval a kochal se rozmanitosti tratě.Zlom přišel po seběhu sjezdovky v Řece. Na občerstvovačce jsem se měl skamarádit nejen s tím slaným banánem, ale zaplnit si břícho trochu více. Stoupání na Šindelnou šlo ještě dobře, ale následný hřeben servírovaný tunami bláta mě totálně ubil. Mou nejlepší vzpruhu – Jasenku jsem zhltnul rychle, ale pozdě. Vzpamatovával jsem se postupně celým seběhem do Tyry, při kterém se také začalo bolestivě ozývat pravé chodidlo ze spodní strany. A tak se plán pomalu měnil. Už ne zrychlovat, ale přežít.

Následné stoupání na Ostry bylo dobré, dohnal jsem zase ty, kteří mě předběhli do Tyry. Věděl jsem však, že tu bude ještě jedno, nepříjemné a dlouhé klesáni. A zde mi zase všichni utekli. Do cíle nám pak už chybělo jen vystoupat zpět na Javorový. Nahoru to šlo, zase se podařilo pár protivníku dohnat a celý závod pak vygradoval krásným grande finále na staré černé ne-li skoro kolmé sjezdovce. Kdyby se z ní někdo z kutálel, tak se zastaví až o Železárny v Třinci.:-)

Cíl v dohledu. Konečně. Utrpení se mění v radost a poslední metry euforie.  Čas 6h.02m. Celkové místo 149. ( V kategorii muži do 39 let pak 111 místo ). Z přihlášených cca 600 lidí, došlo do cíle cca 400 kousků.

Shrnutí:  Mé velké oči rychle přivřelo mrholení a pot. Vysněný čas kolem 5h:30m a umístění kolem 100ky – nechám nadále ve snech a budu muset začít hoodně trénovat, místo koukání do stropu! J

Robin